Věkové zvláštnosti dětí předškolního věku.
Tělesný vývoj
Tělesný vývoj probíhá rovnoměrně. Kolem 5.roku věku docházík první proměně postavy - končetiny se prodlužují, mění s etvar trupu, dítě je celkově vytáhlejší. Mizí baculatost, dítě roste do výšky, zkvalitňuje se činnost orgánú, rozvíjí se svalstvo.
Toto období se také proto nazývá obdobím první vytáhlosti. Probíhá osifikace kostry, kosti jsou velice pružné. Objevuje se ovšem nebezpečí ortopedických poruch. Dítě má velkou potřebu pohybu a zlepšuje se jeho odolnost proti infekcím.
Z hlediska pohybového vývoje se zlepšuje nervosvalová koordinace, náročnější mohou být i jemné pohyby. Děti zvládají jízdu na kole, drobné pracovní činnosti, sebeobsluhu. Projevuje se u nich velká míra pohybové energie a jejich pohybové činnosti se zkvalitňují. Pohyb je v tomto věku velmi dúležitý pro zdravý rozvoj a rovnoměrný vývoj dětí.
V tomto období se rozvíjí talent a objevují se pŕedpoklady pro učení se jendotlivých sportúm. Motorický vývoj v tomto věku múžeme označit jako neustálé zdokonalování a zlepšování pohybové koordinace a elegance. Dítě se zaměřuje na hru s míči, kreslení, modelování, má zájem o práci se stavebnicemi.
Psychosociální vývoj
Rozum
- Vnímání: poměrně nepřesné, zlepšuje se rozlíšení barev, tónú, rytmu, dítě vnímá nepřesně prostor a čas.
- Paměť: obrazná, citová, živelná, první náznaky úmyslného zapamatování, převážně mechanická, větší kapacita a trvalost
- Fantazie: v řeči, ve hŕe, menší rozumová kontrola, fabulace
- Pozornost: nestálá, neúmyslná. Dítě se nedokáže plně soustředit (proto musí být pohybové činnosti pestré a během krátké doby je třeba ménit větší počet cvičení a her). Pozornost múžeme rozvíjet a posilovat pomocí her a cvičení, je však třeba vědet, že stálost pozornosti závisí na věku, temperamentových vlastnostech a druhu činnosti.
- Myšlení: konkrétní, obrazné i v představách .Je spojeno s vlastním prožitkem a názorem.
- Řeč: neustále dochází k obohacování slovní zásoby, dítě potřebuje dostatek slovních podnětú.
Cit
U dětí se v tomto projevují afekty, např. vztek po neúspěšné činnosti. V oblasti sociálního cítění dítě projevuje sympatie a anitpatie k okolí, potřebuje kontakt s vrstevníky a vytváŕí si vztah samo k sobě. Objevuje se radost z nové činnosti a ze získávání nových zkušeností. Díté chápe ,co je dobré, špatné, správné, nesprávné. Uspokojuje ho pochvala, ale objevuje se i pocit viny při prohŕešku apokárání.
Při rozvoji vyšších citú má velký vliv vzor dospělého.
Vúle
Zlepšuje se schopnost stanovit si bližší i vzdálenější cíle jednání, roste sebeovládání, úmyselné zapamatování, zámérná pozornost, větší disciplinovanost.
Sociální vývoj
V tomto období potřebuje dítě kontakt s vrstevníky. Velkou roli hraje mateřská škola, kde se dítě setkává s jinou autoritou než s rodiči - počítáme sem i osobu trenéra. Dochází k osamostatňování, dítě se mezi druhými naučí spolupracovat, soutěžit, vést, podřizovat se.
Nejčastější činností při začleňování dítěte do psolečnosti je hra.